Rok ve Francii

Díky programu Rok ve Francii mají studenti francouzštiny úžasnou příležitost studovat a strávit celý školní rok na francouzské střední škole. Naše gymnázium je velmi hrdé na to, že má momentálně ve Francii hned dvě studentky. A jaké mají dojmy a zážitky po prvních pár týdnech ve Francii?

Kristýna Dománková, Saint-Dizier, region Grand Est (Champagne):

„Bonjour à tous! Píšu vám z Francie. Jmenuji se Kristýna a ráda bych vám řekla, že se mám báječně! Francie se stala mým druhým domovem. Žiji v rodině úžasných lidí, veselých a plných života. Přijali mě jako svou čtvrtou dceru a jsou ke mně velmi vstřícní. Dávají mi jistotu, že k nim mohu přijít s problémem, že jsem u nich v bezpečí.

Během měsíce a půl jsem zhlédla mnoho krás francouzské přírody, navštívila hrady, zámky a jiné památky a polichotila své chuťové pohárky francouzskými dobrotami. Měla jsem možnost vidět Francouze tančit, pít víno a radostně se bavit na jednom z podzimních plesů. Fascinuje mě, s jakou elegancí vystupují a jak o všem se zájmem diskutují.

Francouzský školní systém je náročný, ale ne tak, že by se nedal zvládnout. Hlavně když kolem máte kamarády, kteří vám rádi pomohou a přijmou vás mezi sebe. Francouzi jsou zvědaví a zajímají se o jiné kultury. Není nic milejšího, než když vám ráno někdo na přivítanou zamává a řekne „AHOJ“.

Francie není jen o sýrech, kterých je zde nespočet a mohla bych je jíst od rána do večera, ale i o krásné přírodě, odlišné a bohaté kultuře. Ale hlavně o lidech. Alespoň pro mě a mohu se přiznat, že jeden rok na poznání této obdivuhodné země ani zdaleka nestačí. Francie je jeden velký zážitek!“

Amálie Emma Čechová, Bar-sur-Aube, region Grand Est (Champagne):

„O programu Un An En France jsem se dozvěděla přibližně před rokem a rozhodla se do toho jít. Přes školní rok jsem se hodně soustředila na francouzštinu a před prázdninami se konečně potvrdil odjezd!! Přijela jsem na konci srpna a ubytovala se v hostitelské rodince, se kterou jsem si naštěstí skvěle sedla, jsou úplně zlatí. Hostitelské rodiny jsou celkově velmi milé a vůbec se není čeho bát v tomhle ohledu. Vždycky pomůžou, jak to jde, a i když je pravda, že Francouzi si své děti hlídají více než Češi a děti nemají tolik volnosti a zodpovědnosti, není to nic šíleného. Trávím u nich víkendy a přes týden jsem na internátě. Intr je hned u školy a celá budova je velký komplex i s jídelnou, tělocvičnou, prostory pro volný čas atd.

První dny školy byly docela šok a hodně unavující, ale po pár dnech jsem si zvykla. Mají tu jiný školní systém, každý máme svůj rozvrh a nemáme společnou třídu, takže je to trošku jako na vysoké škole. Někdy mám třeba jenom dvě dvouhodinovky za den, ale jindy zase končíme v šest. Předměty jsou taky jiné, například geopolitika – tam jsme teď probírali světové velmoci, covid anebo mezinárodní vztahy, což bylo fakt zajímavé. Lidi jsou tu milí a ochotni pomoci, ale neřekla bych, že nějak extrémně odlišní než lidi u nás v Česku. Ta největší změna byla zpočátku hlavně v tom, že jsem tu najednou byla sama a neznala nikoho. Ale našla jsem si tu kamarády, zvykla si na učení, na jídlo a na jiný režim celkově.

Jsem tu fakt spokojená, a i když je náročné učit se například fyziku nebo rozbor knih ve francouzštině, myslím, že to stojí za to. A pokud někdo uvažujete o tom zkusit to, určitě ano! Rok v zahraničí je skvělá zkušenost. Jsem teprve na začátku, ale těším se, až tu poznám ještě víc lidi, víc míst, jídel, zvyků a taky na progres ve francouzštině, který je už teď znát a časem bude určitě ještě víc.“